13. 11. 2016

31. května 2017 v 21:03 | BG |  Vývojové fáze
Minulá etapa předznamenala, že jsem se konečně po mnoha útrapách s ostatními tratěmi dostal do bezprostřední blízkosti nádraží. Naštěstí jsem prošel smyčkou u cementárny, která mě na nadcházející dost obtížnou situaci měla připravit.


Ještě předtím však bylo nutné k nádraží zpod mostu vystoupat. Vzhledem k tomu, že trolejbusy ve směru k cementárně odbočují vlevo, byla v levém pruhu i trolejbusová stopa. Dilema s odkloněním trolejových stop jsem na tomto místě vyřešil tak, že jsem jej prakticky odstranil. Trolejbusy se před vjezdem do zastávky naproti nádraží rozdělí do dvou směrů: tedy buď do zálivu, nebo budou pokračovat bez zastavení přímo již v levém pruhu. Zde jsem měl obavy, zda se navržená délka převěsných lan na jednotlivých armaturách vejde do limitu. Obě stopy však dělil jen jeden pruh, takže nebylo nutné přidávat další lano navíc. Ale v případě stop na krajích komunikace takové štěstí mít nebudu, vzdálenost bude větší než definovaných 5 metrů.

Elektrifikace od mostu vzhůru se povedla. Ale zásadně jsem se vyhýbal složeným převěsům, takže všechna lana jsou zavěšená na stožárech v párovém uspořádání.

Prvním konfliktním bodem bylo křížení trolejových stop u vjezdu do smyčky. Začal jsem zkoušet křížení a navrhnul jsem nejlepší možné vedení trolejí skrz křížení. K tomu mi pomohly výhybky, které určovaly směr drátů. Jiný prostředek pro vyrovnání trolejí jsem zatím nenašel, takže jej v podstatě využívám jako šablonu. Od výhybek v hlavním směru jsem začal spojovat trolejbusovou stopu přes křížení k výhybce na smyčce. Tuto technologii jsem začal využívat už při navrhování smyčky u cementrány. Na konci etapy jsem vymodeloval i vjezd do zvláštní komunikace, kde budou dvě zastávky za sebou. Uprostřed by se stopy měly křížit.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama