6. 11. 2016

30. května 2017 v 18:32 | BG |  Vývojové fáze
Nezávisle na tom, kolik toho dnes udělám, jsem si vytýčil jasný cíl: zhotovit odbočení od cementárny na ulici k nádraží.


Přiznám se, že dnes mi práce nešly zrovna od ruky. V určitých okamžicích jsem se cítil dost nejistě, jako kdybych ani nevěděl, co dělám. Začal jsem mít zmatek v jednotlivých armaturách a při elektrifikaci ulice okolo cementárny jsem nedokázal rozlišit, které armatury budu vůbec používat. Zřejmě to bylo těmi přechody z různých oblastí, kde jsem používal jiné součásti pro silnici bez chodníku a pak s chodníkem. Z téhle prekérní situace jsem se nějak musel vymanit. Elektrifikaci roviny a sklonu jsem vynechal a pokročil rovnou na odbočení, o kterém jsem psal v úvodu. Naštěstí trolejbusové vedení na rovinách nevyžaduje klikatost, takže stačilo zpracovat jen několik přechodových polí.

Snažil jsem se, aby stopa trolejových drátů opisovala stopu neviditelných kolejí. Využil jsem tedy nedávný model elektrifikace trolejbusové smyčky, tvořil jsem ji na stejné bázi. Zde bylo zřejmé, že troleje budou držet obloukové svorky pod maximálním úhlem 30°, proto již nebylo třeba vybírat svorky a zkoušet, které budou odpovídat zakřivení. Převěsná lana na vnitřním oblouku jsou ukotvena v operné zdi pod úrovní nádraží. Na ni pak navazuje mostní těleso pro tříkolejnou trať. I když to není obvyklé, zkusil jsem na ústí vedlejší silnice umístit stožár, který by odlehčil jinak komplikovanému zavěšení troleje. Stožár však nestojí přímo v silnici, ale uprostřed šrafované plochy a stojí na chodníkové dlažbě s obrubníkem. Opticky tak dává najevo, která ulice je vedlejší a která hlavní. Prakticky se zavěšení této křižovatky bez tohoto stožáru obejde, neboť si jsem jistý, že by výpočet mechanického namáhání vyšel téměř nulový. Síly jsou rozloženy rovnoměrně ze všech stran.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama