Po včerejší smršti nápadů, kdy jsem projektoval základ tramvajové sítě v Ryšavě, jsem dnes svůj nápad dopiloval. Na trasu jsem umísťoval zastávky, na kterých by měly tramvaje stavět.
Celkem jich je deset, tedy na trati od hlavního nádraží k zábělickému nádraží. Do reálného formování tratě jsem se prozatím nepouštěl. Předpokládal jsem, že tyto zastávky budou stejné jako trolejbusové. Jenže stažené součásti měly úroveň koleje na hodnotě -0,2, což je pro tramvaj nevýhodné zejména v tom smyslu, že se bude křížit s trolejbusovou tratí. Tramvajové koleje stejně jako trolejbusové neviditelné koleje budou v -0,2, tedy pod úrovní terénu. Z toho vyplývá, že s použitím nástupišť, které používám pro trolejbusy, budou tramvajové zastávky na hodnotě -0,4. Nezbylo mi tedy nic jiného než použít klasická nástupiště, jaká jsem používal v Bronislavicích. Samozřejmě pak budu muset snížit terén okolo zastávky o zmíněných -0,2 jednotek.
Abych však nezapomněl na trolejbusovou trakci, vydal jsem se zpět do Klečan a pokračoval v elektrifikaci hlavní třídy. Ta se mezi náměstím a křižovatkou k předměstskému nádraží dost kroutí a jde to vidět i na trolejovém vedení. Obtěžující však bylo ladění terénu v okolí trakčních stožárů. Když je totiž aplikován příkaz přizpůsobení terénu křivce, sníží se terén pod křivkou, např. pod silnicí, zhruba o 0,2 jednotky. Je pak dost pracné zase zvýšit terén na úroveň vozovky nebo chodníku, abych na jejich okraje mohl dosadit stožáry trakčního vedení s osvětlením. I když stejně na konci prací měním jejich výšku, nechci, aby byla vidět jejich základová patka, byť se tomuto v některých případech neubráním.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
Touto etapou se opět mapa rozšířila o několik panelů. Aktuální počet je 53 panelů.
![]() |



































