3. 12. 2016

14. června 2017 v 20:55 | BG |  Vývojové fáze
Po včerejší smršti nápadů, kdy jsem projektoval základ tramvajové sítě v Ryšavě, jsem dnes svůj nápad dopiloval. Na trasu jsem umísťoval zastávky, na kterých by měly tramvaje stavět.


Celkem jich je deset, tedy na trati od hlavního nádraží k zábělickému nádraží. Do reálného formování tratě jsem se prozatím nepouštěl. Předpokládal jsem, že tyto zastávky budou stejné jako trolejbusové. Jenže stažené součásti měly úroveň koleje na hodnotě -0,2, což je pro tramvaj nevýhodné zejména v tom smyslu, že se bude křížit s trolejbusovou tratí. Tramvajové koleje stejně jako trolejbusové neviditelné koleje budou v -0,2, tedy pod úrovní terénu. Z toho vyplývá, že s použitím nástupišť, které používám pro trolejbusy, budou tramvajové zastávky na hodnotě -0,4. Nezbylo mi tedy nic jiného než použít klasická nástupiště, jaká jsem používal v Bronislavicích. Samozřejmě pak budu muset snížit terén okolo zastávky o zmíněných -0,2 jednotek.

Abych však nezapomněl na trolejbusovou trakci, vydal jsem se zpět do Klečan a pokračoval v elektrifikaci hlavní třídy. Ta se mezi náměstím a křižovatkou k předměstskému nádraží dost kroutí a jde to vidět i na trolejovém vedení. Obtěžující však bylo ladění terénu v okolí trakčních stožárů. Když je totiž aplikován příkaz přizpůsobení terénu křivce, sníží se terén pod křivkou, např. pod silnicí, zhruba o 0,2 jednotky. Je pak dost pracné zase zvýšit terén na úroveň vozovky nebo chodníku, abych na jejich okraje mohl dosadit stožáry trakčního vedení s osvětlením. I když stejně na konci prací měním jejich výšku, nechci, aby byla vidět jejich základová patka, byť se tomuto v některých případech neubráním.


Touto etapou se opět mapa rozšířila o několik panelů. Aktuální počet je 53 panelů.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama