Dnes jsem si chtěl ověřit, zda blesk uhodí znovu a se stejnou razancí. Věnoval jsem se totiž dokončení tramvajové trati do Kalužan a samotnému nádraží v Kalužanech.
Město Ryšava mi ve své podstatě začíná imponovat čím dál více. Od minulých dob jsem se poučil a na rozdíl od Bronislavic mám už střízlivější nápady a Ryšava je důkazem, že není nutné být megaloman a dokážu i menší a působivější celky. Jen letmo jsem se díval na velikost mapy a nyní mám cca 70 panelů a velikost necelých 5 MB. Obvod Ryšavy je téměř dokončen a nechtěl bych, aby se dál rozšiřovala. Prostor si budu šetřit pro další města. Zároveň jsem také přemýšlel o názvu dopravního podniku nebo svazu. Myšlenkové pochody se ubíraly tím směrem, že mít dopravní svaz znamená vytvořit více dopravců, kteří budou provozovat městskou dopravu v každé obci. To znamená vytvořit prezentační materiály a kompletní historii každého z nich, včetně působnosti budoucího dopravního svazu. Každý dopravce by pak měl odlišné technické zázemí a podmínky a také jinou kvalitu přepravy. Rozhodl jsem se, že výhodnější bude, když městskou dopravu v celé aglomeraci bude provozovat jediný subjekt. O jeho názvu si zatím nejsem jistý, ale nejspíše bude odrážet název nějakého významného přírodního útvaru, ať už to bude moře nebo pohoří.
Tramvajovou trať do Kalužan jsem dokončil zhruba v polovině dnešní etapy. Od podjezdu ve výšce 20 m tramvajová trať dále stoupá až na hladinu 65 m, což je poměrně slušné převýšení, ale i na toto jsem myslel a stoupání nepřesahuje 9 jednotek. Na předposlední zastávce bude tramvaj křižovat trolejbusovou trať, na níž by měla jezdit tangenciální linka do severní části města za řekou. I když půjde o trolejbus, nepůjde o nijak frekventovanou a dlouhou linku. Tramvajovou trať jsem zakončil smyčkou s předjízdnou kolejí v relativní výšce 49 m. Situaci jsem chtěl vytvořit podobnou jako v Plzni-Košutce, kam jezdí linka 4.
Poloha nádraží v Kalužanech již byla stanovena dříve. V poslední části této etapy jsem si tedy dal za úkol sestavit kolejiště této stanice a vytýčit příjezdovou cestu. Ze schématu, které si pomocí kolejnic "kreslím" přímo do prostředí mapy, je zřejmé, že zde bude končit trolejbusová linka. Zde u nádraží však bude mít společnou zastávku s další linkou, která bude končit na sídlišti o kus dál. Jelikož jsem chtěl znovu použít moji oblíbenou mimoúrovňovou křižovatku, protáhl jsem čtyřproudovou ulici v určité distanční vzdálenosti podél dvoukolejné trati, kterou bude trolejbus projíždět. Zastávka na této ulici by měla být v co nejmenší blízkosti, protože trolejbus nebude zajíždět až k nádraží jako linka, která zde bude končit. Objevil se také nápad, že zastávka bude na spojovací komunikaci celé křižovatky, jenže zde byl problém s prostorem. Stejný efekt by měla křižovatka, pokud bych ji posunul směrem na východ k lihovaru, který nádraží přiléhá. Tím odpadne problém s nedostatečným prostorem a zastávky tak mohou být blíže budově nádraží. Při sestavování kolejiště jsem měl situaci ztíženou tím, že koleje nebyly v pravém úhlu k mřížce, takže jsem všechny šablony musel speciálně otáčet. Zdánlivým oříškem se zdály být spojovací koleje, které také musí být v určitém úhlu. Jeho dokončení si ale nechám až do další etapy.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() |












