09. Názvy zastávek

13. února 2018 v 22:34 | BG |  Data
Fáze IX. popisuje, jak by se měly vytvářet názvy zastávek VHOD.


S dopravním systémem nepochybně souvisí i názvy zastávek. Název zastávky by měl korespondovat s lokalitou, kde se zastávka nachází (např. Plzeň, Sídliště Bory), případně by měla odkazovat na významný objekt v okolí zastávky (např. Ostrava, Výstaviště nebo Olomouc, Fakultní nemocnice). V dnešní době se již více používají moderní technologie k nalezení vhodného spoje VHOD a počátek a cíl cesty ještě drtivá většina cestujících on-line (v méně případech i off-line) vyhledává pomocí názvů zastávek. Existují případy, kdy se okolo konkrétního cíle nachází více zastávek. Cestující je tak nucen použít vyhledávání spojení podle adresy, nikoliv podle zastávek s různými názvy.

Je třeba si uvědomit, že některé názvy zastávek jsou mnohdy první standardizací běžně užívaného, avšak primárně neoficiálního názvu určité lokality (zdroj 1). Znamená to tedy, že název zastávky může ve velké míře ovlivnit orientaci cestujícího v dopravním systému, což je také vidět v praxi. Když se např. v Praze řekne "I. P. Pavlova", mnoho lidí si více představí tramvajovou zastávku, případně křižovatku ulic Jugoslávská a Bělehradská, než náměstí pojmenované po ruském vědci.

V praxi však dochází k několika chybám, které doposud nebyly odstraněny:
  • Názvy zastávek s lokalitou nebo významným bodem nijak nesouvisí (např. Brno, Zimní stadion). V Brně, kde se zastávka nachází, v minulosti nikdy zimní stadion nebyl.
  • Název zastávky je až příliš obecný (např. Karviná, Ráj, hostinec). Městská část Ráj v Karviné má na svém území mnohem více restauračních zařízení. Název zastávky tedy neodpovídá konkrétnímu místu, kde je zastávka umístěna. Podobně jsou na tom názvy obsahující slova "rozcestí" nebo "křižovatka" (např. Šenov, křižovatka). Takový název zastávky může mít prakticky kterákoliv zastávka.
  • Název zastávky je až příliš dlouhý a velmi špatně se promítá do informačního audiovizuálního systému (např. Frýdek-Místek, Frýdek, Válcovny plechu u železniční stanice). Jakkoliv je název přesný a vyznačuje lokalitu a přesné umístění, je neúměrně dlouhý. Na označníku zastávky je tento název zkrácen na "Válc. pl. u žel. st.", v rozepsané podobě má 59 písmen, což dle mých informací je nejdelší název zastávky v České republice. V případě hlášení zastávek by se název zastávky vyslovoval velmi dlouho a budilo by dojem, že "autobus mluví" téměř nepřetržitě.
Domnívám se, že žádná informace je lepší než klamavá. V dnešní době se v dopravě hraje především o čas a snadnou orientaci. Předpokladem je, že veřejnou dopravu budou využívat i návštěvníci, kteří jezdí do obce více či méně pravidelně nebo i jen jednou za život. A zastávka je právě prvním místem, v němž přijdou občasní i pravidelní cestující do styku. Mimo jiné je potřeba jim usnadnit orientaci i vhodným pojmenováním zastávky. Název by tedy měl být unikátní, jednoduchý a logický. Z tohoto důvodu jsem definoval zásady tvorby názvů zastávek. Ty zčásti vycházejí ze systémové změny názvů zastávek v Plzni, která proběhla na počátku roku 2013 (zdroj 2).
  • Název zastávky v aglomeracích se bude skládat ze dvou částí: z názvu obce a z názvu místního významu. Název místní části obce jsem vynechal záměrně kvůli nepřiměřené délce celého názvu zastávky, což souvisí i s časově náročným hlášením zastávek a také s umístěním dlouhého názvu zastávky na tabulku označníku. Některé názvy však budou koncipovány tak, aby název městské části obsahovaly.
  • Každá část názvu zastávky bude začínat velkým písmenem a jednotlivé části názvu budou odděleny čárkou s mezerou. V případě, že název zastávky bude obsahovat i zpřesňující údaj, lze jej ponechat s malým počátečním písmenem. Tento zpřesňující údaj bude oddělen čárkou s mezerou (např. Zábřeh, Ústřední dílny, hlavní brána).
  • Název místního významu, který je částí názvu zastávky, bude korespondovat s významnými turistickými a návštěvnicky přitažlivými cíli, institucemi a objekty (např. Zábřeh, Brzobohatého divadlo, Zábřeh, Autobusové nádraží).
  • V případě názvu významné instituce s dlouhým názvem je možné tento název zkrátit (např. Zábřeh, ÚAB, v hlášení jako Zábřeh, Ústav aplikované biokybernetiky).
  • V případě, že se typy oblastí a zařízení budou v aglomeraci či v jedné obci aglomerace opakovat, doplní se název instituce o název místní části (např. Zábřeh, Poliklinika Blatnice nebo Zábřeh, Poliklinika Klimentov).
  • Pokud se bude více zastávek nacházet poblíž jednoho významného místa, bude název zastávky doplněn o zpřesňující údaj (např. Zábřeh, Ústřední dílny, hlavní brána a také Zábřeh, Ústřední dílny, lakovna).
  • V názvech zastávek nebudou používány obchodní nebo firemní názvy. I když to jejich orientaci ulehčuje, není jisté, zda obchod nebo firma v budoucnu nezanikne, či zda nedojde k jeho přejmenování. Uvedené skutečnosti pak mohou vést k dezorientaci cestujících a později také k nákladnému přejmenování zastávky. Název zastávky tedy bude obchodně významné místo popisovat pouze obecně (např. Zábřeh, Obchodní centrum).
  • Název zastávky, která bude přestupní zastávkou, přestupním uzlem nebo terminálem, bude stejný na všech stanovištích zastávky.
  • Pro název zastávky je možné použít jméno příčné ulice, která je u zastávky nejblíže. Je vhodné si všimnout, že např. v Praze je nejdelší a velmi významnou ulicí ulice Plzeňská. Avšak žádná zastávka z okolí této ulice nenese její název.
  • Pokud jsou zastávky na obou koncích ulice, jedna ze zastávek ponese název nejbližší další ulice.
V názvech zastávek se zakazují tyto výrazy:
  • autobusová stanice
  • autobusové stanoviště
  • čerpací stanice
  • číslo popisné
  • hostinec
  • jednota
  • konec
  • konečná (pokud nejde o název ulice nebo není v názvu městské části nebo čtvrtě)
  • křižovatka
  • nákupní středisko
  • obratiště
  • odbočka
  • pohostinství
  • prodejna
  • přejezd
  • restaurace
  • rozcestí
  • samoobsluha
  • tramvaj, tramvajový, tramvajová, tramvajové
  • transformátor
  • trolejbus, trolejbusový, trolejbusová, trolejbusové
  • třída (pokud není součástí názvu ulice nebo není v názvu městské části nebo čtvrtě)
  • ulice (pokud není součástí názvu městské části nebo čtvrtě)
  • zastávka
  • železniční stanice
  • železniční zastávka
Pojmenovávání zastávek bude mít také své hierarchické uspořádání:
  1. Při výběru názvů a pojmenovávání zastávek by se měly upřednostňovat důležitá místa jak z dopravního, tak z občanského hlediska, a instituce, tedy např. nádraží, nemocnice, školy nebo úřady. Je zřejmé, že každá ulice má svůj název a prakticky až na výjimky neexistuje nepojmenovaná ulice. Pokud však na této ulici bude sídlit významný objekt, měl by být promítnut do názvu zastávky s absolutní předností (např. Zábřeh, Poliklinika Klimentov na ulici Nemocniční, Zábřeh, Nádraží Klimentov na ulici Nádražní, Zábřeh, Vědecká knihovna na ulici Školní, Zábřeh, Vozovna Klimentov na ulici Blatnické).
  2. Po vyčerpání všech důležitých institucí a objektů budou ve druhé řadě pojmenovány sídlištní celky, aby bylo možné identifikovat městskou část a zvýraznit ji jako důležitý bod (např. Zábřeh, Sídliště Klimentov).
  3. V další řadě se přistoupí k pojmenovávání pomocí městských čtvrtí, které jsou menšími celky než městské části (např. Zábřeh, Klimentovka).
  4. V poslední řadě budou pojmenovány zastávky podle nejbližších ulic a náměstí (např. Zábřeh, Blatnická).
  5. Pokud se pro název zastávky nenajde pojmenování podle výše uvedených zásad, je možné nechat název zvolit cestujícími a o názvu hlasovat (např. referendem).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama