Znepokojivé výsledky o počtu obyvatel Ryšavy mě donutily přemýšlet. Pokročil jsem ale zároveň do fáze, kdy jsem začal pracovat na grafu dopravní sítě.
Ať už vyšel počet obyvatel jakýkoliv, jedné věci se stejně nevyhnu. Pro optimální vedení linek MHD budu potřebovat graf v podobě sítě MHD. Nastíním tedy trochu problematiku teorie grafů přizpůsobenou potřebám aglomerace. Každý graf se skládá z vrcholů, což v mém případě budou zastávky, a z hran, tedy z jednotlivých spojnic mezi zastávkami. Hrany mohou vyjadřovat vzdálenost nebo dobu jízdy. Vzhledem k tomu, že cestujícím jde v městské dopravě především o čas, zvolím jako hrany dobu jízdy. Jelikož je mezi dvěma zastávkami v každém směru jiná doba jízdy, bude se jednat o tzv. orientovaný graf. Pokud by byla doba jízdy stejná tam i zpět, bude to pouze neorientovaný graf. To znamená, že budu muset zadat dvojnásobné množství hran.
Existuje spousta možností, jak si graf nakreslit. Může se jednat jak o kresbu, tak i o prostý výčet jednotlivých hran zadaných v Excelu. Po chvilce hledání jsem na internetu našel uživatelsky velmi příjemný interaktivní program, do něhož můžu graf nakreslit. Jak jsem zjistil, graf může mít libovolné množství hran i vrcholů, takže do něj bude možné časem překreslit i celou aglomeraci.
Nakreslený graf tedy bude sloužit k tzv. nalezení minimální cesty. To znamená, že mezi libovolnými dvěma zastávkami musí existovat nějaká nejkratší cesta. Předpokládám totiž, že např. z kalužanského nádraží na sídliště Reného Wiesnera nepojede cestující přes Drahoměřice, ale nejkratší cestou. Nalezení minimální cesty se věnuje několik algoritmů, které je možné najít zde. Jelikož je nutné najít vždy minimální cestu mezi všemi vrcholy grafu navzájem, je jasné, že takových kombinací bude celkem 20 880, tedy matice bude obsahovat přesně tolik výsledků. Zastávek je totiž 145 a hledáme cestu ke 144 z nich, vynechávám tedy zastávku, ze které vycházím. Pro vyvolání nejkratší cesty lze vyvolat buď Dijkstrův nebo Floyd-Warshallův algoritmus. Graf je možné si prohlédnout na obrázku.
![]() |
Webový program umožňuje přidávat vrcholy, které lze libovolně pojmenovat. Dva a více vrcholů je možné spojit orientovanou (pro jeden směr) nebo neorientovanou hranou (nezávisle na směru). Program umožňuje také využít celou řadu algoritmů, např. minimální strom, eulerovský tah, eulerovskou kružnici a již zmíněný Dijkstrův nebo Floyd-Warshallův algoritmus.
Mimo jiné jsem se věnoval i stavbě rozestavěného nádraží v Bronislavicích. Tramvajová smyčka s trolejbusovou tratí už dostává konkrétnější obrysy, ale řešil jsem dilema, kde budou umístěna tramvajová stanoviště. Zašel jsem dokonce tak daleko, že jsem řešil i umístění a počet křížení trolejbusových trolejí s těmi tramvajovými. Zpracoval jsem variantu, že tramvaj odbočí ještě před odbočením trolejbusu. Ihned jsem si uvědomil, že těch křížení trolejí bude jednak víc, a jednak na přestupu mezi tramvají a trolejbusem žádné společné nástupiště. Do příště zpracuju změnu situace.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() |












