Dal jsem dohromady instituce, které mají za cíl přitahovat občany města a přilehlého okolí, čili jde typicky o školy, úřady, obchodní centra etc. Zatím jsem mezi ně nepočítal výrobní podniky.
Základem úspěšně navrženého dopravního systému je OD matice. Je to souhrnná tabulka údajů, bez které by se žádný provozovatel dopravy neměl obejít. Praxe je ovšem jiná. Jelikož mě v posledních dnech straší to, že pro zjištění OD matice budu potřebovat více než 10 tisíc údajů, musel jsem přikročit k tomu, že jsem zjistil, jaká místa by měli obyvatelé navštěvovat. Nebude to však jednoduchá práce, protože instituce města, a vlastně i nejen ty, navštěvují i lidé, kteří v Ryšavě nebydlí. Zásadní tedy je uvědomit si, že město nebude existovat jen samo pro sebe, ale i pro ostatní. V jedné z dalších následujících fází a i v technologické části pak problematiku popíšu podrobněji. Zjednodušeně to znamená, že dopravu ve městě ovlivňují místní obyvatelé a také zčásti i ostatní. Podle posledního sčítání lidu například do Brna dojíždí polovina dojíždějících osob Jihomoravského kraje. Jaký vliv to na dopravu ve městě má, můžeme vidět dnes a denně.
Zde je tedy seznam institucí, které budou platit jak globálně, tak i speciálně pro Ryšavu, jelikož se některé instituce jinde objevovat nebudou.
- Základní škola - cca 540 žáků, 90 zaměstnanců = 630 osob (školská zařízení obecně mají vliv jen na ranní a odpolední špičku)
- Hobby markety - otevírací doba 8 - 20 hodin, cca 10000 zákazníků denně (u těchto celodenně otevřených obchodních center se předpokládá relativně stejná poptávka po přepravě během celého dne, přičemž křivka dopravní poptávky bude mírně respektovat odpolední špičku a ke konci otevírací doby bude klesat)
- Obchodní centra - otevírací doba 7 - 22 hodin, cca 20000 až 30000 zákazníků denně (u těchto celodenně otevřených obchodních center se předpokládá relativně stejná poptávka po přepravě během celého dne, přičemž křivka dopravní poptávky bude velmi silně respektovat odpolední špičku, ke konci otevírací doby bude klesat, ale vzhledem k existenci oddělení zábavy obchodní centrum tohoto druhu vyžaduje dopravní obslužnost i po zavírací době)
- Lidl, Billa, Tesco - otevírací doba 6 - 21 hodin, cca 200 zákazníků za hodinu (u malých supermarketů se předpokládá, že křivka po přepravě bude silně ovlivněna odpolední špičkou, během ranní špičky se tak silný vliv nepředpokládá, navíc při existenci takových supermarketů na každém větším sídlišti bude nutné použít služeb MHD jen zřídka, neboť jsou zpravidla v docházkové vzdálenosti všech domů)
- Obchodní pasáže - otevírací doba 7 - 21 hodin, cca 200 zákazníků za hodinu (jedná se o pasáže se specializovanými službami a potřebami obyvatel, které budou respektovat vliv odpolední špičky a v menší míře k dopravně do nich bude nutné využít služeb MHD)
Malé obchůdky nebudou do tohoto výčtu zařazeny, protože obyvatelé do nich chodí zpravidla pěšky. U zdravotnických zařízení (např. polikliniky, na mapě označeny PK) panuje zcela jiný způsob dopravy. Zde bude doprava probíhat nepřetržitě v nějakém minimálním stanoveném intervalu, protože občané města musí mít zajištěnu dopravu k těmto institucím. Z tohoto důvodu vynechám i množství zaměstnanců těchto zdravotnických zařízení.
Železniční stanice budou mít svou obslužnost rozděleny podle polohy. Jestliže se bude stanice nacházet v nějaké zastavěné oblasti, bude na ni pohlíženo jako na součást této zástavby, nikoliv jako na objekt bodové dopravní obslužnosti. V případě nádraží mimo zástavbu budou časové návaznosti řešeny podle časových poloh zastavujících vlaků.
Ostatní objekty jsou vyznačeny v aktualizované mapě města.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() |











