I přes pracovní vytížení jsem si našel čas a pokračoval ve stavbě Bronislavic. Čekala mě další plodná etapa.
Nápadů jsem měl víc než dost, i když ve druhé části se mě opět zmocnily pochybnosti, zda dělám dobře. Cíle, které jsem si vytýčil v minulé etapě, se mi podařilo realizovat alespoň zčásti tak, abych zase příště měl na co navázat. Důležitým počinem byla komunikace na kopcovité sídliště, které původně vůbec nemělo existovat. Tato komunikace je vedena tzv. galerií nad příkrým srázem a spojí se se čtyřproudou komunikací z oblasti od řeky. Křižovatku ještě musím lépe promyslet. S tím souvisela i drobná změna vedení tramvajové tratě na nejvyšší úrovni historického centra. Naskytla se totiž příležitost vybudovat průjezdnou, nebo lépe řečeno vratnou smyčku, kde by se tramvaje otáčely a jely zase dolů po odbočce.
Na tuto oblast navazovalo zpracování terénu mezi kopcem a řekou, takže jsem se pustil do výstavby železniční tratě od tunelu směrem k Ryšavě. Tento krok byl nevyhnutelný, neboť jedině tak dokážu určit hranice kopcovitého útvaru a lépe tak naplánovat vedení komunikací. Úsek železniční tratě od tunelu k hranicím města má asi 4 kilometry a chtěl bych na něm vybudovat dvě železniční zastávky, případně jednu zastávku a jednu stanici s kolejovým rozvětvením, protože chci přivést železnici k přístavu. Osou této oblasti bude opět čtyřproudá komunikace a oblast bude obsluhovat trolejbusová doprava, jak jsem si vytýčil už při vzniku města. Vedení trolejbusové tratě je však zatím ve fázi ideje.
Během těchto prací, kdy jsem si připravoval terén pro další tvorbu, jsem odbíhal do Ryšavy-Lochně. Zde jsem uzavřel poslední úsek kopcovité trati na sídliště. V dalších etapách bych chtěl nedokonalé části tratě rekonstruovat a dokončit ji zcela.
![]() | ![]() | ![]() | ![]() | ![]() |
![]() | ![]() | ![]() | ![]() |








